Náš tým

Nikdo mu neříká Václav. Všichni mu říkají „Mistr Čeng“. Je Čech, ale vyrostl na trzích v čínském Chengdu. Zatímco jiní hráli s káčou, on si hrál s wokem. Ve třinácti otočil pánev tak silně, že omylem připravil oběd pro celou čtvrť. Po letech se objevil v Praze se slovy: „Češi musí poznat, že oheň není jen na vepřové koleno, ale i pro tančící zeleninu.“ 

Pan klopotník tančí u sporáku jako akrobat. Je pravou rukou šéfkuchaře Čenga a mistrně ovládá smažení ve woku. Jeho oblíbený trik je „trojí otočka pánve za sekundu“ – díky tomu je jídlo plné chuti. 

Škrkavec je první úsměv, který vás přivítá, a poslední hřejivé slovo na rozloučenou. Pamatuje si chutě stálých hostů, dětské alergie i to, kdo nesnáší koriandr. 

Vstává ještě za tmy. Nejprve jde k řece – s prutem, v tichu a mlze. „Rybu si musím chytit sám, jen tak poznám, že má sílu,“ říká. Až potom vyráží na trh. Ve své tříkolce veze jak zvuk vody, tak vůni zeleniny. Není to jen zásobovač – je mostem mezi přírodou a kuchyní. 

Moc nenamluví, ale každý jeho krok má přesnost a smysl. Je jako neviditelná nit, která spojuje kuchyň, obsluhu i hosty. Někteří říkají, že je jako starý lékař – jedním pohledem pozná, kde je problém. Jiní ho přirovnávají k hodináři – díky němu se všechna kolečka otáčejí správně. Nedává příkazy nahlas, a přesto se vše hýbe, jak má.